Výlet do ZOO I.skupina

Výlet do ZOO I.skupina

Paní Mikešová se podělila o své zážitky z výletu, tímto jí děkuji za tak pěknou zpětnou vazbu.

 

Pro rodiče, kteří se dozví maximálně to, že výlet byl hezký :)

A tady jsou mé zážitky :


Na výlet do jarní ZOO jsem se těšila.... Po příjezdu na Horní nádraží jsem měla ovšem pocit, že jedu na lyžařský výcvik - děti oblečné do zimních bund a čepic - teplota kolem nuly. Počet dětí 6 + 1  - to nějak zvládneme. Paní učitelka koupila jízdenky, vše dle přesného plánu, teprve pár minut před odjezdem jsme byli informováni, že na trati je výluka a tudíž se jede autobusem. Poslední zamávání a jedeme. Po cestě se vede debata mezi Natálkou a Lucinkou proč továrna vyrábí kouř - no aby byly mraky, zní jasná odpověď. Za chvilku už vystupujeme v Ústí, kde se Šarlotka dožaduje jízdy tramvají - trolejbus ji okouzlil taky, sedí s Matyáškem na sedadle, který neustále klade dotazy: kdy už tam budeme?, kdy bude svačina?.
V ZOO vláček ještě nezahájil sezonu a proto my po vydatné svačině u tuleňů zahajujeme stoupání.
Cíl: sloni. První klec patří orangutanovi, po zimně je asi nějaký ztuhlý - jenom leží. Paní učitelka slibuje, že další opičky se budou hýbat..... má pravdu! Jonášek se Sofinkou jsou v pavilonu opic k nezastavení a přebíhají od jedné klece k druhé a sledují co všechno se ještě musí naučit - to skákání a lození po stromech - to by byla paráda:) Paní učitelka je přesvědčená, že ve výstupu k zebrám zažijeme kritické chvíle a budeme muset děti táhnout. Haha.
Při příchodu k pavilonu šelem nás čeká doslova atrakce - medvěd dělá kotrmelce! Paráda, tohle jsem ještě neviděla. Dětem se to líbí - nejvíc asi Šarlotce, oproti tomu jsou ležící lev a ostatní šelmy dost nuda, ikdyž se všichni dívají na zuby tygra.
Přichází stoupání k zebrám - v půlce je hřiště. Matyášek peláší napřed se slovy, že se musíme "vyhřišťovat" děti hopsají po velkých broucích, nikdo nechce pryč, ale musíme. Jsme ve 2/3 kopce -funím, všichni mě předběhli. K velbloudům jsme dorazili všichni s pocitem, že zimního oblečení již opravdu není třeba. Vracíme se dolů kolem geparda k zebrám - nikdo kromě mě nevypadá, že by měl sebemenší úbytek energie. Jonášek demonstruje jak rychle gepard běhá a ostatní se radostně přidávají. U zeber sledujeme zebří bobky. Lucinka prohlašuje, že to se teda nedělá.
K obídku jsou řízky, všichni si pochutnávají, protože předtím řádili na hřišti se skluzajdama - Šarlotka z toho udělala pevnost nad peklem.
Ještě do výběhu za ovečkama a hurá dolů, domů.
Trolejbus, elefantem do Lovosic - všichni nadšení a veselí, zpíváme píseň Jede jede mašinka - několikrát. V Lovosicích nás čeká autobus - opět ta výluka, tady najednou začínají děti vadnout,ale cestě není konec. Rozbitý autobus a ještě jeden přestup - u Lovosické továrny. Tak a teď už to bude snad všechno i děti se cítí bezpečně - najednou usíná Sofinka, která mi přišla neskutečně statečná - tak malé nohy a tolik ujdou, hned po ní Matyášek, Natálku udržujeme jen tak tak ...naštěstí už je tu Horní nádraží a uvítání.
Návrat v počtu 6+1 - bez zranění a s pěknými zážitky:)
Výlet se vydařil!

PS. fotky- více a ve větší kvalitě dodá určitě paní učitelka.